Jak z komfortní zóny 5# - omezení času na elektronice

 Tehdy se sbíraly známky a mince, dnes se sbírají [lajky] a sledující. Sociální sítě nejsou ten jediný důvod pro zvýšení takzvaného „screentime“ (času stráveného u obrazovky), ale jsou jistě tím výraznějším. Proč jsme si natolik navykli mít u sebe elektroniku a jestli to je vůbec dobře, o tom si dnes povíme!

 Člověk využívá maximálně toho přepychu, že si z kapsy může vytáhnout malé zařízení, díky kterému se může začít bavit s kýmkoli po celém světe za pár kliknutí. Pokud to však zajde natolik daleko, že se více hrbí před telefonem, než pozoruje své okolí, tak je někde problém. Vidět, jak nám na našich profilech naskakují nová čísla je zajímavé, a proto to láka tolik pozornosti.

 Existuje fóbie jménem „nomofóbie“. Odvozená je z anglických slov no-mobile-phone. Je to strach z toho, že nemáte u sebe mobil, a to ať už jste ho někde nechali, nebo vám byl odcizen. Pro spoustu lidí začíná být myšlenka bez telefonu nepředstavitelná, ale pro jiné je zase nepředstavitelná takováto závislost.

 Trávení času na elektronice, obzvlášť před spaním, ovlivňuje i naše zdraví. Obrazovky vyzařují modré světlo, které působí na naší sítnicí takovým způsobem, že si mozek myslí, že je stále světlo (respektive den), i když už může být pozdě večer. Doktoři doporučují, abyste se modrému světlu vyhnuli alespoň dvě hodiny před spánkem, abyste si zajistili klidné usínání.

 Pokud vás od klidného spánku a mysli drží jen nutkání dívat se na mobil, tak není nic rozumnějšího, než ten mobil položit a věnovat se něčemu jinému. Jako u každé závislosti, nebude to jednoduché, ale bude to stát za to!